2. díl seriálu jak se stravovat: mikroživiny a jejich funkce.

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Jak se stravovat pro optimální fungování organismu, podávání skvělých výkonů a zachování si perfektního zdraví? To jsou otázky, na které není úplně snadné odpovědět, jelikož každý z nás má jinou vrozenou konstituci i životní styl. Dnes se zaměříme na mikroživiny, co jsou vlastně zač a jak v organismu fungují?

Jak se stravovat: makroživiny vs. mikroživiny

Pro lepší pochopení mikroživin uvedeme základní rozdíl oproti makroživinám. Makroživiny (bílkoviny, tuky, sacharidy) jsou složky, které našemu tělu dodávají energii a stavební materiál, zatímco mikroživiny (vitamíny, minerály a stopové prvky) tělu energii nedodávají. Avšak mikroživiny se na procesu metabolismu energie podílí a bez nich by tyto procesy nemohly být uskutečněny.

Problém dnešního moderního stravování tkví ve velké konzumaci makroživin a malé konzumaci mikroživin. Lidé dnes v moderní společnosti mají jen málokdy kalorický deficit, spíše mají přebytek a vzniká obezitě diabetes apod. Ale vzniká silný hlad našeho těla po mikroživinách, které dnes v moderních potravinách, vyskytujících se v hypermarketech, jsou zastoupeny pouze minimálně.

Proto dnes již řada odborníku na výživu doporučuje jejich suplementaci. Zkrátka jich má většina populace ve stravě nedostatek. Ale pojďme zpět k jednotlivým typům mikroživin.

Vitamíny

O vitamínech se hovoří jako o nejdůležitější mikroživině vůbec. Kromě vitamínu D si lidské tělo neumí vyrobit žádný vitamín. Vitamíny se v těle účastní důležitých procesů látkové výměny a bez jejich pomoci by náš organismus nemohl fungovat. V organismu zastávají funkci katalyzátorů biochemických reakcí, což znamená, že urychlují celkovou látkovou výměnu i sílu chemických reakcí všech tkání našeho organismu.

Ve chvíli, kdy máme malé množství vitamínů, tak naše tělo slábne, je pomalejší a rychleji stárne, jelikož řada vitamínů plní také roli antioxidantů. Mezi nejlepší zdroje vitamínů patří pestrá škála zeleniny i ovoce, avšak vitamíny se také nalézají v několika typech semínek a ořechů. Ovšem při tepelné úpravě se řada vitamínu ničí. Na to pamatujte a snažte si dělat čerstvé zeleninové i ovocné saláty pro kvalitní konzumaci a příjem vitamínů.

Minerály

Minerály jsou další typ mikroživin, které do těla přijímáme potravou i skrze vodu. Kromě účasti na biochemických reakcích organismu se také podílí na výstavbě většiny tkání. Kupříkladu vápník je nejrozšířenějším minerálem v našem organismu a je přímým účastníkem při výstavě zubů, kostí i svalů.

Řada minerálů také zajišťuje správnou funkci našich nervů a podílí se při vzniku nervových vzruchů.

Stopové prvky

Stopové prvky jsou podobně jako ostatní mikroživiny pro lidský organismus esenciální, což znamená, že lidské tělo si je neumí vytvořit samo a musí je přijímat skrze potravu. U stopových prvků je zdravotně škodlivý jak jejich nedostatek, tak i přebytek. Samozřejmě, pokud člověk sportuje nebo dělá jiné fyzicky náročné aktivity a bývá často vyčerpaný, tak musí vzít v úvahu, že pro něj se většina tabulkových doporučených hodnot nevztahuje a příjem by měl být vyšší.

Mezi stopové prvky řadíme hlavně železo, fluor, chrom, selen, jód, zinek, měď, mangan, kobalt či molybden.

Jak přistupovat k mikroživinám?

Jak se stravovat správně? Jak již bylo zmíněno, řada mikroživin z běžné stravy nepokryje skutečnou potřebu našeho těla. Pokud opravdu nekonzumujeme potraviny vypěstované inteligentním zemědělství ze zahrádky, tak musíme zvážit jejich suplementaci. Pro jistotu však doporučujeme nechat si vyhotovit celkový krevní obraz se zaměřením na mikroživiny a následně doplňovat ty, u kterých máme kritický nebo vyšší nedostatek. Nejpohodlnější cestou doplňovaní mikroživin je dnes suplementace, ale o té si povíme v dalším díle. Máte se na co těšit!

Za drbomat vám dostatek živin přeje Jakub

Molho by vás zajímat – 1. díl seriálu: cíle a makroživiny.

 

Sdílet článek

Komentovat článek